střediskový znak
Středisko 24 Sever

24. oddíl skautek Amnis > Kronika > Záznamy > Detail

Výprava do dálky


„A ještě Zuzka,“ povídala Krtek dívaje se na hodinky. Zuzka měla skoro čtvrt hodiny zpoždění. Krtek už radši žhavila mobil. „Haló?…“ „Ty jsi ještě doma...?“ „Měla jsi tu být už před čtvrt hodinou...!“ „Nó, jede nám to ve čtvrt na pět z Hlavního nádraží… čau!“ Krtek jen nevěřícně kroutila hlavou. My jsme se smály a pak se vydaly na Hlavní nádraží. Tahle výprava byla jen pro Piraně, a tak tu byly Delfi, Verča, Dina, Bára, já a Krtek, ke které jsme jely na chatu. Zuzku nakonec její táta dovezl autem na nádraží a skoro naskakovala do rozjíždějícího se vlaku. Jely jsme až do českých Budějovic, tam jsme přestoupily do motoráčku a v Nových Hradech jsme nastoupily do autobusu. Ten řidič byl móóóc hodnej a my jsme ho tááák okouzlily, že nás místo do Horní Stropnice dovezl až do Rychnova. Odtamtud už to bylo jen 2 km do Kunratic, kde měla Krtek chatu. Chata to zrovna moc nebyla, spíš vila s 10 pokoji a s 15 postelemi. Prostě labůžo! Dalo se tu spát i na peci, tak jsme si lehly a spaly jsme.
Ráno jsme posnídaly a vydaly se na výlet. Krtek nám to naplánovala přes hory a doly (ty hory byly hrozně vysoký). Foukal vítr, padalo listí a my jsme obdivovaly krásnou přírodu Novohradských hor. Ach! Taky jsme vylezly na rozhlednu, jejíž vrcholek byl skryt v bělavých mracích. Někteří stoupaly po dvou, jiní po čtyřech (!). V Dobré Vodě jsme si prohlédly kostel a napily se ze zdejšího pramene. Do vily jsme doklopýtaly okolo šesté a navečeřely se číny. Večer jsme pak seděly na peci nebo na posteli a vymýšlely jsme úkoly, které má každá správná Piraňka plnit. Kromě normálních úkolů jak ochodit 1x týdně běhat nebo nejíst sladké, tu padaly i originálnější nápady jako třeba poslat valentýnku svému idolovi No, nasmály jsme se až až.
Dopoledne jsme hrály turnaje v ping-pongu, kuželkách, šipkách a kroketu. Bez nejmenšího zaváhání všechno vyhrála Bára. A po obědě jsme vyrazily zpět do Prahy. Tentokrát jsme však celou cestu absolvovaly autobusem. Což je přes dvě hodiny jízdy! Některé (nebudu se zapírat) to stálo skoro zdraví.
Leč výprava se líbila jsme si za to všechny vděčny.
Jitka


Štěně 7. 11. 2003

Komentáře:
Vložení komentáře je možné až po přihlášení.