Internetová výprava
Sraz byl tentokrát netradičně v ulici Rozšířená 11, kde se nacházela pionýrská klubovna (mimochodem moc hezká). Účast byla nevelká – já, Jana, Kája, Lentilka a U.F.O, tím pádem se nápad s přespáním zavrhl, stejně ani jedna z nás neměla čas.
K dispozici jsme měli promítačku, takže nám Lentilka ukazovala některé věci tímto způsobem. Venku jsme si zahrály hru „Solitaire“ – měly jsme vytvořit stejně jako ve skutečném Solitairu řadu karet od krále po eso, které se střídaly červená – černá. V této hře zvítězila Kája.
Dále jsme byly navedeny na internetovou stránku rozumimefinancim.cz, která byla vytvořena skauty a na které se dá i vyhrát nějaká ta cena. Společně jsme se rozhodly pro vytvoření reklamy, ovšem problém byl – reklamy na co? Nakonec po dlouhém dohadování jsme se usnesly na tom, že to bude reklama na skautský kroj. Reklamu jsme ale nakonec nedokončily.
Poté, co nám holky utnuly tvoření našeho „veledíla,“ jsme dostaly GPS souřadnice, na které jsme se měly spolu s notebookem vypravit. Volba padla na můj, protože Janin byl upřímně řečeno trochu na nic a Káje se vybil během první hodiny. Tak jsme se tedy spakovaly a vyrazily ven do tmy a zimy.
Na souřadnících jsme nalezly papírek který nám přikazoval založit si účet na seznamu a objednat s pomocí toho účtu placku z JUNu. Udělaly jsme to a kontaktní údaje napsaly na Lentilku. Odběr jsme zvolily osobní na místě, takže chudák Lenťa se bude muset vláčet až do JUNu kvůli jedné placce. (Pokud už to tedy neudělala nebo objednávku nezrušila.)
Potom sezení před restaurací u Wi-finy jsme byly už docela promrzlé a jelikož jsme byly na Ládví, kde shodou okolností bydlí i Vodička, rozhodly se mu holky napsat, ať přinese pizzu. Dohadovaly se s ním o tom asi čtvrt hodiny a další půl hodiny jsme na něj, poté co nám napsal, že „to zkusí“, čekaly. Přišel, ale pizza nikde, načež jsme se na něj „naštvaly“ a odkráčely na další určený bod.
Tím dalším bodem byla restaurace nedaleko klubovny. Tam jsme si sedly na schod před ní, abychom se, jak nám bylo řečeno, podívaly na mail. Lidé vevnitř se na nás dívali tak nějak divně (upřímně se jim ani nedivím) a nakonec servírka otevřela dveře a pozvala nás dovnitř. Tak jsme teda vlezly dovnitř a konečně se podívaly na ten mail, kde samozřejmě nic nebylo! I psaly jsme U.F.O na Facebooku, kde nám odpověděla až poté, co se tam to určení polohy objevilo. Byla to fotka tabulky s názvem ulice, tak jsme se tam tedy vypravily.
Po cestě jsme se ale ještě zastavily na Kobylisích a každá jsme si koupila po kousku pizzy, protože nám už byla opravdu zima. Do ulice jsme došly a nalezly papírek se vzkazem, který jsme jaksi nepochopily, tak jsme se usnesly, že na to kašlem a jedem zpátky. (Fakt nám bylo zima!)
Do klubovny jsme dojely bez problémů, horší to bylo s dostáním se do ní, protože na naše zvonkové výzvy nikdo neodpovídal. Nakonec jsme to vyřešily tím, že Jana nahmatala bzučák, který dveře otevíral. (Ten dům jednou někdo vykrade.) U hlavních dveří nám už bylo otevřeno a my jsme si došly nahoru pro věci, spakovaly se a vyrazily domů.
Internetová výprava je rozhodně zajímavý nápad a je škoda, že nás na ní bylo tam málo. Jenom by chtělo příště neposílat lidi ven, když je tam tma a hrozná zima.
Štěně
Štěně 24. 11. 2012
Komentáře:
| Vložení komentáře je možné až po přihlášení. |