Podzimní prázdniny
Čtvrtek 27. 10. 2005
Byla skoro tma. Tichou ulicí se ozývaly jen mé kroky. Snažila jsem se stihnout brzký sraz v 6:45 na Masarykově nádraží. Úspěšně jsem dorazila na vlak na rozdíl od Karči, která zaspala a zmeškala tak celé podzimky a Krtka, která čekala na Hlavním nádraží, ale naštěstí vlak stihla. Vlakem jsme jely asi půl dne až do Nejdku. Tam jsme nakoupily zásoby a pak jsme chtěly vytáhnout bicykl z řečiště, zatímco Lumpík s Radů se snažily najít cestu z města, které tak zapáchalo! Přece jenom jsme se pak napojily na zelenou a šly a šly a šly … Já s U.F.O. jsme se loudaly a tak na nás ostatní čekaly, neva. K večeru se před námi vynořila Horní Blatná. Tam jsme nalezly do hotelu Modrá Hvězda, kde jsme měli přenocovat i s klukama, ale ti ještě pochodovali. Daly jsme si tedy véču bez nich. Večer strávil každý po svém. Kluci přišli, najedli se a pak jsme s nimi blbnuli a blbnuli, až jsme usnuli a spali sladce.
Kačírek
Pátek 28. 10. 2005
Ráno mě probudily veverky svým luzným zpěvem. Protřela jsem si očka a vydala se na snídani. Pak jsme museli neradi opustit proslulý hotel Modrá Hvězda a vyrazily po zelené pryč do Krušnohor. Cestou jsme pozorovali čerstvou přírodu, až jsme konečně vystoupali na vrchol Plešivec. Tam jsme poobědvali a pohráli jsme si. Ke slovu přišlo Bago, Kámen-nůžky-papír, Trojnožka a v neposlední řadě Flaška. Když jsme se všichni navzájem svěřili se svými láskami, pokračovali jsme cestou dolů, dolů, dolů a občas trochu nahoru, ale ne moc. Po pár přestávkách na svačinu jsme dorazili do Mariánské a tam úspěšně nalezli naší ubytovnu. Večer jsme poprvé a naposledy prožili před Tv s Harry Potterem a různě poskládaní po postelích jsme usnuli.
Jitka
Sobota 29. 10. 2005
Znaveni po sledování Harryho Pottera II. Až do jedenácti jsme ráno neochotně vstali, hodili do sebe značně deformovanou stravu, nesoucí hrdý název „naše snídaně“ a vyrazili do Jáchymova koupit další baštu, kterážto nás měla posílit při plánovaném výstupu na Klínovec. Jen nás všechny děsil, a tak jsme uvítali nové rozhodnutí vedení, které nás zbavilo této noční můry kvůli nepříznivému počasí. Místo ní zvolili za správné poučit nás „nevzdělané skautíky“ a projít naučnou stezku Jáchymovské peklo. Bylo to zajímavé a kromě nových vědomostí o důlní činnosti v okolí Jáchymova jsme cestou posbírali i spoustu praktických předmětů, např. židli bez opěradla nebo vyviklaný patník ležící jakoby se nechumelilo vedle silnice. Po návratu do chaty v Mariánské jsme den zakončili večerem se scénkami, písničkami a dobrou náladou.
Radů
Neděle 30. 10. 2005
Po ranním vstávání o hodinu později, poněvadž se měnil čas, hygieně a snídani jsme začali balit. Z chaty v Mariánské jsme odcházeli v 9:45. Místo toho, abychom šli po cestě, po značce, asi 12 km do Ostrova, jsme to vzali podle Čolka polem-nepolem, zkrátka jsme trošku krosili. Šli jsme pod elektrickým vedením, podle kterého jsme se zorientovali, až jsme nakonec dorazili na značku … hurá! Kousek dál jsme vylezli na vrch Popov, kde byl kříž a hezký výhled. Samozřejmě by byl hezčí, kdyby nebylo zataženo, ale za to my nemůžeme. Pokračovali jsme dál, stále z kopce, cesta ubíhala docela rychle. Zastavili jsme se až v Novém Žďáru, průmyslové oblasti, odkud byl Ostrov ještě zhruba 5km podél hlavní silnice, takže cesta nic moc. V Ostrově jsme zalezli do zámeckého parku, kde jsme si na lavičkách snědli oběd a chvilku odpočinuli. Pak už jen kousek na vlak. Vlak nám jel naštěstí přímo až do Prahy, bez přestupování, takže jsme se všichni usadili a užívali si cestu domů. Zpívali jsme, hráli Bang, bavili se atp. Protože jsme v Praze zjistili, že vlak staví i na Nádraží Holešovice, tak jsme vystoupili už tam, rozloučili se oddílovým pokřikem, dojeli metrem na Kobylisy a tam už se rozešli každý domů …
Zuzka
Štěně 27. 10. 2005
Komentáře:
| Vložení komentáře je možné až po přihlášení. |