Tábor Kocelovice
Pátek 1. 7. 2005
Piraně se měly sejít už o den dříve, aby si vyrobily tyče na tee-pee. Sraz byl naplánován na devátou hodinu ranní. První dorazila Dina, po ní Krtek, Karča a Jitka s Delfi přišly jako obvykle o čtvrt hodiny později, ale to vůbec nevadilo, protože vlak jel až v 9:30 z prvního nástupiště. Úspěšně jsme nastoupily do vlaku a sledovaly, jak ubíhá krajina kolem nás. Cestovaly jsme čtyřmi vlaky, až do Závišína. Odtud už to byl jen kousek na louku. Kolem cesty rostlo spoustu borůvek a jahod, které nám chutnaly. Jen co jsme dorazily na louku, vybalily si oběd a najedly se. V tom ale zavolala Kristýna, která jela s Vojtou autem a vezla stany a pily, že uvízla v zácpě a přijede nejdřív za dvě hodiny. Nedalo se nic dělat, a tak jsme popadly sekerky a vydaly se hledat soušky. Něco jsme označily a zapamatovaly si, kde stojí, že se pro ně vrátíme, až Kristýna přijede. Po jejím příjezdu jsme uřízly ty soušky, které jsme našly, přitáhly jen na louku a začaly osekávat. Musely se osekat dohlídka, aby se neprotrhla plachta na tee-pee. Skončily jsme až když nebylo vidět na práci, ale i kvůli obrovskému. Já s Krtkem, Kristýnou a Vojtou jsme rozdělali oheň a udělali si každý večeři. Delfi s Jitkou a Karčou zůstaly ve stanu, kde si povídaly. Kolem jedenácté všichni usnuli spokojeným spánkem.
Dina
Sobota 2. 7. 2005
„To se mi ještě nestalo, abych vstala a hned začala pracovat!“ prohlásila Delfi, když jsme vylezli ze stanu Bizona a tam už na nás čekaly soušky na osekání. V jedné ruce souška, v druhé sekera, v třetí buchta k snídani, ve čtvrté hřeben na učesání, v páté kartáček na zuby a byly jsme naprosto vybavené. Pak přišla Krtek, že jí volaly skautky (které měly v sobotu přijet), že jim ujel vlak … (BTW Pak ještě přejely stanici a měly zpoždění). Přijížděli rodiče – pomocné síly, taky náklaďák z Prahy, pak valník a už jsme stavěly: jídelnu – s rekordním minimálním počtem stavitelů (cca 8 lidí), kamna – pod vedením Ládi, kuchyň, aquáč, vůdcák a tak … Skautky přijely pozdě, ale přece a hned začaly pomáhat. Nakonec jsme unavené, ospalé a vyčerpané se sekerou v druhé ruce usnuly.
Jitka
Neděle 3. 7. 2005
Vstaly jsme s útěchou, že následující noc „prožijeme“ ve stanu. Po snídani jsme dodělaly to, co jsme nestihly v sobotu. Výjimkou byly Veverky, které si začaly své stany stavět hned (měly odpoledne službu). Po obědě, který připravovaly Piraně, jsme se daly zase do práce. K večeru byly všechny (skoro) stany postaveny. Šťastné a unavené jsme usnuly ve svých spacácích.
Alpi
Pondělí 4. 7. 2005
Po pracovním víkendu přišlo odpočinkové pondělí . Jelikož jsme byly hrozně rychlé a všechno (důležité) jsme stihly postavit už za první dva dny (samozřejmě díky veliké pomoci tatínků, maminek, synovců, vojínů atd.), tak bylo dopoledne ve znamení lehkých dodělávek a vybalování. Odpoledne už byl dokonce čas na hry a na procházku po okolí. Večer byla debata o táborovém řádu a taky se psaly pohledy domů pomocí obrázků. Taky jsme stihly postavit stožár, takže po poledním klidu byl první nástup. Po něm jsme se konečně mohly zout z pohorek, protože byl zrušen režim stavby tábora. Tak vypadal třetí den, po kterém už začne normální táborový program, na který jsme se všechny už moc těšily.
Kristýna
Úterý 5. 7. 2005
Když jsme se probudily, začalo pršet, pršelo, pršelo, pršelo a pršelo, ale nakonec přestalo. Šly jsme pro soušky na lavičky k táborovému ohni. Přinesly jsme první kládu a šly jsme pro druhou. Když jsme tu druhou donesly, začalo zase pršet a zatím prší, prší a prší.
Skřítek
Středa 6. 7. 2005
00:00 noční klid. OO:45 ze snu mě budí francouzská hymna, proč? Naštěstí je tu Kristýna, která říká „to není pro vás, spěte“. Už to vypadalo, že usnu, ale opak je pravdou. Najednou se před naším stanem rozbrečela Radů, že nemá ešus. No nic, teď už jsem vážně vstala a skautky už byly na výpravě! Když jsme se ráno probudily, byla v celku pohoda, jen se ozvalo „když do pěti minut vstanete, nebude rozcvička“ a slovo bylo dodrženo. Rozcvička, prohlídka, takový ty běžný věci … Oznámení: po nástupu se škrábou brambory. A tak to začalo. Poté jsme se odebraly dělat a naučit se nové super indiánské dovednosti. Svačina – ještě tu nejsou skautky, atak je docela neobvyklá. Indiánský program pokračuje, fakt dobrý, ale teď už přebíráme službu. Vaříme atd. Tak a večer u Tee-pee. Dobrou noc.
Delfi
Výprava skautek
Ve středu v 00:45: „Vstávat! Pařížané se bouří! Musíte opustit rychle tábor!“ A tak jsme se narychlo sbalily, nafasovaly jídlo a pod vedením Kšandy se vydaly směr Závišín. Doploužily jsme se k zastávce a v lese jsme rozbalily stan a usnuly. Ráno jsme se v 7:30 probudily a vydaly na vlak. Jely jsme do Blatné, pak do Strakonic a po mnoha přestupech z vlaku do vlaku jsme přestoupily v Sušici na bus do Srní, pak do Modravy, kde naše putování dopravními prostředky skončilo. Šly jsme dál stezkou podél malebné a nádherné říčky Vydry směr Čeňkova pila, kde jsme spaly v kempu. Cestou jsme lovily podpisy na první část EH na táboře. Po vyspání dorůžova v kempu jsme kolem 9:30 vyrazily. Slunce svítilo, ptáci přímo řvali a my se vydaly po „červené“ silnici. Po 2 km začala uhýbat do lesa a právě jsme potkaly Lišky. Ty šly z Kašpárku, kam jsme měly my namířeno. Šly jsme nádherným lesem a cestou jsme svačily sušenky s borůvkami. Do Kašperských hor jsme došly přes Rejnštejn a velký kopec. Na náměstí Kašperských hor jsme sháněly další podpisy do petice. Poté začalo pršet a my pochodovaly na Kašperk. Odměnou byla prohlídka s krásným výhledem do okolí. Po rychlém nákupu suvenýrů jsme se vydaly noclehovat. Navečeřely jsme se a šly si brzy lehnout. Když jsme se probudily, začaly jsme si balit. Dobalily jsme si a šly na autobus. Jely jsme autobusem a sháněly další podpisy. Když jsme vystoupily z autobusu, přeběhly jsme rychle na vlakové nádraží, tam za námi přišly Lišky a potom přiběhly i Veverky, které stoply auto (Culík). Ve vlaku jsme sbíraly podpisy, hlavně Culík. Vystoupily jsme a šly ze Závišína do tábora. Když jsme přišly, přivítaly nás všichni a protože jsme měly hlad, běžely jsme na oběd. Celou dobu pršelo. Bylo to vytuněný!
Medvíďata
Pátek 8. 7. 2005
Dnes odpoledne se skautky vrátily z puťáku – plné zážitků a unavené. Až do odpoledne pršelo, ale pak se vyčasilo a večer byl táborový oheň. Přijel Láďa s Hřibem a zazněly „vytuněný songy“ jako Jackův smích nebo Zuby … Světlušky zahrály „ftipnou“ pohádku o Červenomodré Karkulce, Veverky nám předvedly pár vtipů a se Sambim jsme si zahrály Dostihy. A začala se hrát celotáborová hra na zabíjení. První mrtvolka se objevila už večer – nebohou obětí (ne)známého vraha se stala Lumpík … čest její památce …
Péťa
Sobota 9. 7. 2005
Tak je tu sobota, my veverky máme službu, a tak už od rána připravujeme dobrou snídani Ostatní zatím sportují na rozcvičce, sbírají kartičky s čísly (musejí mít postupku 1-20). Po snídani následuje prohlídka a nástup, jako obvykle. Pak se družiny rozejdou na program a to na zálesácké vaření (staročeské) – skautky. Piraně šly stavět saunu (pozn. – která se do konce tábora nepoužila ani jednou…) a světlušky hrají staročeské hry a batikují. Dnes je totiž „Staročeský den“. Já jsem s holkama bohužel nevařila staročeské maso a chleba, protože jsem byla v kuchyni. Chleba i maso + brambory všech družin bylo výborné. K obědu byla čočka s párkem (zbylo toho ještě fakt hodně ke svačině). Odpoledne jsme vyráběly panáčky ze slámy a hrály hry. Večer nás skautky čekala etapovka. Musely jsme z lesa přinášet vynálezy naší barvy a poté je nechat patentovat. Světlušky musely přepsat pohádku a projít kolem zlé babice a Piraně čekala první indiánská zkouška – rozkřesávání ohně za pomoci kamínků. Toť je asi vše stručné shrnutí dnešního dne. Tak dobrou.
Culík
Neděle 10. 7. 2005
I když byla neděle, rozcvička se konala. My, medvíďata, jsme se jí však neúčastnily, protože jsme měly službu. K snídani byla rybičková pomazánka od včerejška, paštika a rohlíky. Počasí vypadalo všelijak, ale dopoledne bylo ještě hezky. Veverky a Lišky se věnovaly mapě a buzole a azimutu, signalizaci, světlušky hned po nástupu odešly na výlet do Blatné a Piraně si vařily „kdru“ (fazolová polévka, rýže se skopovým a kukuřičné placky), je to nějaké oblíbené indiánské jídlo. Po ochutnávce jsme musely uznat, že je skutečně výborné. Mezitím začalo aprílové počasí, chvíli pršelo, chvíli svítilo sluníčko, ale teplo bylo v podstatě pořád (alespoň to). Když byl polední klid, začalo pršet a pršelo a byla bouřka a pršelo … Lišky šly do kuchyně, kde si připravovaly mytí, my medvíďata jsme měly program s mapou a buzolou, zatímco Veverky hrály vedle nás Jungle speed, ale bez Culíka, protože ta s Luckou, částí Piraní, Hřibem, Láďou a ostatními vůdkyněmi kopala kanálky na odvodňování táborového náměstí a stanů. Po svačině začalo znovu pršet tak, že se Mimi se Skřítkem musely vystěhovat z vlastního stanu, usilovnou prací kopáčů se jejich stan postupně naštěstí ocitl na ostrově a ne pod vodou, jako to bylo předtím. Protože stále pršelo a vůdkyně se bavily čvachtáním v blátě a kopáním kanálů, začaly jsme si s Veverkami a Medvíďaty číst Saturnina. Když zazvonil zvonec na večeři, byly jsme všechny rády, že dostaneme d žaludku něco teplého. Počasí se umoudřilo a tak jsme si mohly vychutnat zasloužené volno osobního klidu, až samozřejmě na některé výjimky. Tito lidé „černoskříňkaři“ musely stloukat kvůli bahnu rošty. Jinak by se kvůli bahnu nedalo kam šlápnout. Po krátkém nástupu Lucka zkontrolovala rošty, a Alík mohla konečně mluvit. Splnila si první orlí pero. Potom jsme šly na večerní program do tee-pee se zpíváním za doprovodu kytary. Deštivý den je za námi, doufejme, že poslední.
Verča
Pondělí 11. 7. 2005
Tak tu máme další den. Po obvyklém budíčku, rozcvičce, hygieně atd. následoval nástup, na němž jsme se dozvěděly, co nás čeká. Na dnešním programu (mimo jiné) byl Sluníčkový den. Probíhal asi takto: Všichni se oslovovali přezdívkou Sluníčko (např. Sluníčko Lucko, Culíku Sluníčko …), nosili jsme žluté, oranžové či jiné podobně zbarvené oblečení a rozdávali si papírky se symbolem slunce (za dobrý skutek či usměvavou tvář). Dalším programem byl EH III. (výroba balónů z igelitu). A tak jsme lepili a lepili, taky stříhali a stříhali. Nakonec jsme se pokoušeli onen „balón“ nasadit nad hořící polní vařič, tak aby vzlétl. Snaha sice byla, ale pokusy se nezdařily, a tak jsme (i když trochu zklamaní) šly spát … chrr …
U.F.O.
Úterý 12. 7. 2005
Ráno po hygieně a po snídani jsme šly na soušky, abychom si mohly postavit houpačku. Dělaly jsme to celé dopoledne (první i druhý program). Světlušky mezitím měly přírodu. Po dobrém obědě, který připravovaly Piraně, jsme hrály etapovku – Boj n barikádách. Když jsme se posilnily přesnídávkou, rozešly jsme se na další programy. Veverky na lukostřelbu, medvíďata na batikování, lišky na rukodělky a Piraně vyráběly váčky z kůže. Po večeři jsme odcházely po družinách a vyráběly jsme elektřinu na lapacím kole. Rozsvítilo se světlo a my si mohly přečíst vzkaz. Potom nás poslaly spát.
Kačírek
Středa 13. 7. 2005
Ráno jsme měly jako obvykle rozcvičku. Poté jsme si šly čistit zuby a uklízet stany. K snídani byla vánočka s marmeládou a kakao. Vlajku čistoty dostal stan Sovička – Radů. Po nástupu jsme šly sbírat borůvky. Službu předávaly světlušky veverkám. Dopoledne Lišky střílely z luku a spolu s Májou poznávaly kytičky. Medvíďata první program poznávaly kytičky a potom měly rukodělky. Veverky odhadovaly vzdálenost a potom měly batiku II. Piraně hrály narubal, totoloke a šiny. Ke svačině bylo jablko. K obědu byla gulášová polévka a ovocné knedlíky. Odpoledne měly skautky EH a potom Lišky měly batiku II. A medvíďata zdravovědu. Piraně měly 3. (stopování) a 4. (lovení bizona) zkoušku, světlušky střílely ze vzduchovky a měly stopy a stopování. Ke svačině byl jogurt s rohlíkem a k večeři byl obložený chleba. Večerní program byly hry na louce.
Špagetka
Čtvrtek 14. 7. 2005
Dnes ráno jsme vstaly jako obvykle v 7:10 a šly jsme na rozcvičku. Pak jsme se dozvěděly, že máme jiné rádkyně. Lišky měly Karču, Medvíďata Dinu, Veverky Delfi a Světlušky Jitku. Dnešní program byl zatím nejlepší. Večerní program pořádaly Piraně – hrály jsme formule.
Oříšek
Pátek 15. 7. 2005
Dnešní den začal úplně normálně: budíček a rozcvička. Budila Krtek, která zkracovala a prodlužovala minuty zbývající do rozcvičky, jak se jí chtělo. Po snídani, ranní prohlídce a nástupu jsme se všichni sešly, abychom naplánovaly a nacvičily něco pro rodiče na návštěvní den. Celé dopoledne jsme nacvičovaly čtyři pásma živých obrazů, mezi která patřily obrazy z táborového života a etapové hry skautek (Stroj času), Světlušek (Broučci) a Piraně (Indiáni). Když jsme se po obědě vykoupaly a ještě jednou přejely celou sérii obrazů, musely jít Lišky na službu a ostatní připravovat táborový oheň. Večer už přijížděli někteří rodiče. Potom, co skončil nástup, jsme zavolaly Kačírka, která si dnes úspěšně splnila třetí orlí pero. Pak jsme se odebraly k ohni. Tam jsme zpívaly, hrály dostihy a scénky, které měly tentokrát úspěch, snad největší pozdvižení bylo kolem scénky bývalých Veverek (většina nynějších Piraní), které hrály Star matrix reloaded. Potom už bylo hodně pozdě, a proto jsme musely jít spát.
Lumpík
Sobota 16. 7. 2005
Ráno probíhalo jako vždycky, akorát při ranní prohlídce byl skoro letecký den (samozřejmě pro rodiče – musely jsme je nějak pobavit). Dopolední program jsme měly připravený skvěle. Byla ukázka živých obrazů. Byly 4 pásma – život na táboře, etapová hra piranní, skautek a světlušek. Do svačiny si nás mohli rodičové odvést třeba na oběd nebo do cukrošky. Po svačině jeli rodičové domů a my jsme měly nějaký hry a pak jsme se šly koupat. Večer jsme hrály hru Čarodějka.
Škubánek
Neděle 17. 7. 2005
Teda řeknu vám, dneska jsem se sotva vyhrabala z postele. A postupme času jsem si všimla, že nejsem sama. Už na rozcvičce jsem viděla nejedny zívající ústa, ale na snídani už to bylo lepší. K ránu odjely poslední „zbytky“ rodičů, ale nedá se říct, že by je loučení se svými ratolestmi příliš tížilo. Na nástupu jsme já, Culík a U.F.O. dostaly mléčnou čokoládu, páč jsme měly svátek. Ňam, ňam. Po nástupu bylo ekologické dopoledne, které vedla Péťa. Povídaly jsme si o likvidaci odpadů, třídění odpadů, měřily jsme PH vody atd. Ale bohužel se nedá říct, že bychom (to bychom píšu speciálně pro U.F.O. a Alpi, těm na tom hrozně záleží) byly kdovíjak aktivní, protože bylo vedro na padnutí. K sváče byl pro změnu meloun, ale celkem nám bodnul. Pak bylo ještě chvilku to ekodopoledne a pak oběd – hrachová polévka placičky s bramborem. Službu měly Piraně. Pak jsme měly poledňák, byly jsme se na deset minut koupat (fakt to tentokrát ani pomalu nestálo za to). Odpoledne jsme hrály „ekohru“. Kdybych ji měla vysvětlovat, popsala bych 3 stránky minimálně … No a pak byla véča – těstoviny s omáčkou – ňam, ňam ňam . Pak byl nástup a pak jsme hrály hru o přístavy. Dnešní den se mi moc líbil.
Marťa
Pondělí 18. 7. 2005
Kšandy …
Úterý 19. 7. 2005
Vzbudil nás nový DVT (U.F.O. = Krtek) tradičním pokřikem: „Budíčééék!“ A nastala rozcvička. Ještě rozespalé jsme zjišťovaly, jak nám dnes budou fungovat naše vyměněná jména, která jsme si včera vylosovaly. Nakonec to dopadlo dobře, ale většina vedení chtěla být světluškou a skoro všechny skautky vedení. Ranní prohlídka se také konala „naruby“, nové rádkyně si užívaly změny. Bohužel se jmény se předávala i služba, a tak nově složené Veverky měly službu. Zatímco se patlaly s obědem (borůvkové knedlíky), my ostatní jsme zkoušely, co se dá s novou družinou dělat. Zvlášť zajímavé bylo, když byl Piraňo-Světluško-Skautko mix. Hrály jsme hry a dělaly rukodělky. Byla to docela zábava. Ještě lepší to však bylo odpoledne, kdy jsem jako řadový člen (Sovička) vařila s Alpi (Culík), Sovčou (Mimi), Dráčkem (Skřítek) a Jitkou (Radů) večeři. Měly být pro velký úspěch bramborové placky se špenátem. Připravovaly jsme těsto a snažily se ho vytvarovat, zatímco Jíťa a Sovča smažily. Pomáhala nám Alka. Její rady byly k nezaplacení, hlavně když nám občas vzplál olej na kamnech. I přes důkladné posypání solí byla příprava večeře vcelku riziková. My jsme ale měly dobrou náladu a prohlásily jsme, že flambujeme langoše. A večeře byla úspěšná! Večer byl v tee-pee, před tím – na nástupu – den naruby skončil. Lucka začala psycho povídání, které se vztahovalo k EH. Formou dopisů malé holčičky z koncentračního tábora jsme začaly debatu. Je dobré vědět, co bylo a vážit si toho, že máme větší štěstí.
Ferdi
Středa 20. 7. 2005
Dneska ráno byla neobvyklá rozcvička. Běhaly jsme a sbíraly písmena s naší barvou. Po poskládání „jděte k vůdcáku“ jsme tam nafasovaly šifru a peníze na šifry. Pokladovka začala. Zatímco Piraně měly program v táboře, my jsme luštily šifry, běhaly po okruzích, kupovaly klíče a umístění … Světušky měly pokladovou s úkoly pro Broučka. Šifry byly dobře zaluštěné a vtipně schované. Někdy jsme vtip i odhad postrádaly, pomohly však peníze na kontě a rádkyně na okruhu. Mnohdy jsme nestačily dojít do tábora na jídlo, tak jsem se živily lesními plody, kterých bylo požehnaně. Piraně odpoledne odešly na výpravu. Každá sama s 15ti věcmi a mlčky na x dní. Celý den jsme běhaly okruhy až do 22:00. Vyčerpané jsme po dni psychické a fyzické práce šly spát.
Sovička
Čtvrtek 21. 7. 2005
Dnes je druhý den pokladovou. Asi všechny družiny vstávaly v šest. My, Lišky, jsme zakoupily umístění zprávy, kterou jsme nemohly najít a nenašly ani poté. Vrátily jsme se tedy ty tři kilometry do tábora pro další nápovědy a zpět. V tomto duchu jsme dokončily okruh a vyrazily na poslední. Na první pokus jsme šly úplně na druhou stranu a asi po hodině se vrátily, když nám to bylo divné. V táboře nám Lucka cestu podrobně popsala a my vyrazily. Brzy jsme potkaly Verču, která nám chtěla pomoct, jenže za chvíli jsme zjistily, že Škubánek a Špagetka, které se celý den loudaly, nám zase chybí. Chvíli jsme čekaly a pak se vydaly je hledat. Byly na borůvkách. Co bylo dál, nepopisuji. V celé pokladovce první skončily Veverky, druhé my Lišky a třetí byla Medvíďata. Poklad byl v rybníce a my málem zmrzly. Večer jsme strávily v tee-pee. Bylo to super. Potom byl slibový oheň. Ze skutek slibovaly U.F.O., Mimi a Alpi. Ze světlušek Pomi, Hari a Ryška. Blahopřejeme!
Lentilka
Pátek 22. 7. 2005
Dnes budeme balit, balit, balit … a bourat takové ty věci jako hřiště, terč na lukostřelbu atd. Naše balení se samo sebou neobešlo bez šíleného nepořádku ve všech stanech. Hromady šatstva a věcí jakoby stále narůstaly a vršily se na postelích, podlážkách a částečně v bednách a batozích. Kolem poledne ale byly menší a do konce poledňáku zmizely. Odpolední bourání proběhlo v klidu, vážný úraz žádný a všichni se už těšily na třetí a poslední slavnostní táborový oheň. Byl krásný, jenže kvůli dešti byl v tee-pee. Ale i tak byl super. Rychle uběhl, jako ostatně všechno na táboře, a nastává poslední noc v podsaďácích.
Radů
Sobota 23. 7. 2005
Tak klasika … budíček, hygiena, snídaně a pak jen bourat, bourat a bourat … zkrátka předposlední bourací den, co dodat …
Kačka
Neděle 24. 7. 2005
Poslední den. Někdo už se těší po celém táboře domů, někdo by ještě zůstal. Ale bourat musíme. Vstávaly jsme jako vždy v 7:10. Někdo spal v tee-pee, někdo ve stanech a někdo u ohně. Rozcvičku vedla Kačírek, aby si to splnila do stezky. Ostatní Veverky měly službu. Avie přijela o něco dřív, tak jsme začaly nakládat věci na Předmíř. S Avií jeli někteří tatínkové, Samba a Krtek. Ostatní si dali v táboře snídani (chléb s paštikou, vejce, čaj). Po snídani byl hned nástup a rychle znova dobalovat a uklízet. Asi v 11.00 přijela Avie zpět a my nakládali věci do Prahy. Ferdi mezitím udělala balíčky na cestu. Louka byla prázdná. Teď se rozhodnout, kdo pojedeme s Avií vykládat. Bylo to ve spěchu, nikomu se nechtělo, a tak jsem jela já … s Láďou a pánem řidičem. Cesta byla taková spavá, Avie jela pomalu a my odpočívali. Holky mezitím dorazily na vlak a bez problémů s několika přestupy až do Prahy. Cestou se taky dohodli, že kvůli málo členům se ruší Lišky, někdo přejde do Medvíďat, někdo do Veverek a někdo do Piraní. Verča nás jako rádkyně opustila, a tak Medvíďata povede Jitka. My jsme na Svornosti vyložili věci a pak jeli na Jednotu. Tam vyložili a uklidili ostatní. Něco se muselo odvést zase zpět (celty, kotlíky, stany apod.) Rodiče si přicházeli na Svornost pro bedny a celty. Většinu holek si vyzvedli rodiče hned na Hlaváku, takže na Svornost přišla jen Samba se Špagetkou a Dráčkem. Byl to skvělý tábor, ještě bych tam zůstala.
Zuzka
Štěně 1. 7. 2005
Komentáře:
| Vložení komentáře je možné až po přihlášení. |